Naši stipendisté a Mezinárodní den Romů 2019

Zajímá vás, co mají společného stipendijní programy Nadace Albatros a Mezinárodní den Romů? Nebo proč se naši stipendisté držím spíše při zemi ve vzdělávacích a profesních aspiracích? Pokud ano, čtěte dál.

Již jistě víte, že mezi našimi stipendijními projekty je jich několik zaměřených výhradně na podporu studia mladých Romů. Zrovna tento týden započal další běh stipendijního projektu, do kterého se hlásí nadaní středoškoláci, kteří chtějí studovat na vysoké škole a zároveň chtějí být vzorem pro ostatní romské děti a mládež. Nadace OSF, která je partnerem Nadace Albatros a příjemcem nadační podpory právě pro tento projekt symbolicky vyhlásila uzávěrku příjmu žádostí o podporu při studiu v akademickém roce 2019/2020 právě 8.dubna, na Mezinárodní den Romů.

Tento den je pro Romy nejen v České republice velmi důležitý. A mimořádně důležitý je také pro naše romské stipendisty. Řada mladých Romů si totiž především málo věří. Kvůli tomu jsou i jejich studijní či profesní aspirace výrazně nižší, než jakým by odpovídalo jejich nadání.  A právě proto potřebují posílit hrdost na to, kým jsou a chuť být vzorem pro ostatní.

„Vždycky ve škole slyším, že já jsem ta výjimka, že jsem jiná. A nemám z toho radost, je mi z toho smutno, říkám si – jak je to možné? Opravdu jsme my Romové tak neschopní? A pak přijedu sem a vidím tady tolik dalších romských studentů a říkám si, aha, tak já nejsem výjimka. Těším se, až to řeknu naší učitelce.“ (Adéla, 17 let, studuje SŠ v Praze)

Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl jít na střední školu, že bych měl maturitu. A když teď vidím tady všechny ty lidi, jako jsem já, že chodí na střední, budou maturovat, nebo že chodí i na vysokou, říkám si, proč bych nešel taky? Udělám si nástavbu a třeba půjdu i na vysokou.“ (Jirka, Bílina, 2. ročník, obor kuchař)

Na všech setkáních našich studentů proto vystupují úspěšní Romové. Studenti se zde také dozvídají i pro ně nové informace o romské kultuře, především o významných historických událostech, které se ve škole bohužel nedozví.

Nalezení hrdosti na to, kým jsou, je důležitý předpoklad pro úspěch v životě. Akcentuje to i Ida Kelarová, která již leta ve svém sboru vede romské děti k intenzivní práci na rozvoji vlastního talentu i na vzdělávání, ale především k důvěře v sama sebe.

Výsledky její práce s dětmi byly možné vidět na koncertu Šun Devloro. K Mezinárodnímu dni Romů se v Rudolfinu na jednom pódiu sešly děti z jejího sboru Čhavorenge s dalšími dětskými soubory. Společně s českou studentskou filharmonií vystoupili nejlepší romští primáši z Čech i ze zahraničí. 

Naši studenti musí kromě nedůvěry sama v sebe překonávat i nedůvěru svého okolí. I lidé z majoritní společnosti se potřebují více setkávat s úspěšnými Romy, osobně nebo ve veřejném prostoru. Aby viděli, že i mezi Romy se najdou elity. Že existuje i romská střední vrstva (kterou my skrze stipendijní projekty pomáháme tvořit).

„Jel jsem sem, na setkání Baruvas. Měl jsem studentskou jízdenku. Průvodčí si řekl o doklad, abych se prokázal, že jsem student. Ukázal jsem ISIC kartu, kde je uvedeno, že studuji na univerzitě v Ústí nad Labem ekonomii. A průvodčí nevěřil, že může být moje. Říkal, že nikdy neviděl, aby někdo jako já studoval na vysoké škole.“ (Robert, 21 let, 2. ročník oboru Ekonomie a finance, UJEP)

Romská kultura v modernějším podání se v den oslav prezentovala i v Divadle Archa. Tento koncert nabídl průřez hudebními žánry romské hudby. Večer byl také decentně prošpikován zajímavými promluvami předních (nejen) romských osobností. Na pódiu zazněly informace o aktuálních projektech (proběhl například křest nové knihy o významných a úspěšných romských osobnostech naší doby). Večer obsahoval i vzpomínku na Věru v Bílou - zaznělo její podání písně Čhajori Romaňi, která je zásadě hymnou českých a slovenských Romů. Cenu Mileny Hübschmannové za zvláštní přínos romskému jazyku, která se každoročně při této příležitosti udílí, dostala spisovatelka Ilona Ferková.

Mezinárodní den Romů se vztahuje k historicky prvnímu sjezdu Mezinárodní romské unie v roce 1971, kde bylo i české zastoupení. Přítomní Romové se tehdy nedaleko Londýna shodli na požadavku pojmenování výrazem Rom (což je označení vlastního etnika v romštině) a na podobě romské vlajky a romské hymny. Oslavy tohoto významného dne se konají od devadesátých let 20. století, ale až v novém miléniu dostávají oficiálnější charakter. Kromě toho si Romové alespoň na svůj den postupně získávají důstojný prostor pro prezentaci své kultury ve veřejnoprávních médiích i ve veřejném prostoru.

V letošním roce proběhly kromě oficiálních pražských akcí oslavy i v dalších městech ČR. Brno uspořádalo rovnou týden romské kultury s divadlem, výstavami, venkovními akcemi.